Nemoci oběhové soustavy u nás dlouhodobě zůstávají nejčastější příčinou úmrtí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely na úmrtí 40,1 % mužů a 45,6 % žen. Z kardiovaskulárních onemocnění je nejčastěji v české populaci zastoupena ischemická choroba srdeční včetně akutního a pokračujícího infarktu myokardu. 1)
K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze). S hypertenzí se podle odhadů potýká až 43% dospělé populace, u mužů jde dokonce o každého druhého Čecha. Vysoký krevní tlak je pod kontrolou však pouze asi u poloviny nemocných. 2)
Riziko vzniku infarktu myokardu přitom u osob s hypertenzí bývá až dvojnásobně vyšší než u zdravé populace. U pacientů s vysokou hladinou cholesterolu stoupá dokonce až na trojnásobek. 3)
Pacientů pouze s jedním rizikovým faktorem je menšina. U většiny nemocných s vysokým krevním tlakem se setkáváme i s vyššími hodnotami hladin cholesterolu. Léčeno je však pouhých 30 % z nich. Riziko vzniku kardiovaskulární příhody se přitom u těchto nemocných nesčítá, ale dokonce násobí. 4)
Pokud se potýkáte s vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou cholesterolu a ještě k tomu kouříte nebo máte problémy s nadváhou, měli byste se mít na pozoru. S každým dalším rizikovým faktorem se nebezpečí vzniku kardiovaskulární příhody dále zvyšuje.
1) Zdravotnická ročenka České republiky 2017 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 2017 [cit. 13. 6. 2019]. Dostupné online zde
2) KADEŘÁVKOVÁ, Lenka. Léčbu hypertenze komplikují nespolupracující pacienti. Terapie. 2018; 7, 19.
3 + 4) ŠATNÝ, Martin, VRABLÍK, Michal. Moderní kombinační léčba ke snížení kardiovaskulárního rizika. Practicus. 2018; 3/17, 1-3.